226
110. Co je tobě, děvče moje?
(Z rukop. sbírky J. Žirovníka.)
Krajina.
Okolí Bledu.
Co je tobě, děvče moje? Co je tobě, děvče
moje? Co je tobě, děvče moje? Proč jsi smutná, má milá?
Truchlí snad pro otce, máti,
pro miláčka duše tvá?
„Proč pak bych pro otce, máti,
pro miláčka truchlila?
Lkám pro věnec zelený svůj,
který jsem již ztratila."