14
7. Můj mily, rozmily.
(Sušil.)
Zábřeh u Ostravy.
Můj mily, 1) rozmily, kaj 2) si se mi podziul?
Ani cě 3) něvidać, ani cě něslychać,
či si se utopiul ?
Něutopiul sem se,
ale sem na vojně;
ma mila, rozmila,
jak půjdzěž z kostela,
pomodli se za mně.
Ona se modlila!
Před arendu 4) stala,
s inšimi galany,
s inšimi galany
sobě rozmluvala.
1) Krátká koncovka, zde se vyskytující, jest podobně jako u jiných písní, tuto uveřejněných, dialek-
tickou zvláštností. 2) kam, 3) tě, 4) hospodou.