Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha II. Písně moravské


Ludvík Kuba, Pardubice 1888

24

12. Ej, dívča, dívča.

(Sušil.)

Z Rohatce a z Komně.

Ej, dívča, dívča; ej, dívča, dívča,

v černém damášku, v černém damášku!

Neprocházaj sa
po mém salášku.

Ten můj salášek
velice drahý.

Každá ovečka
za dva tolary.

Ej, dívča, dívča,
v černém domíně!

Neprocházaj sa
po rozmarýně.

Ten rozmarýnek
on pěkně voní;

kdo po něm chodí,
pán Bůh ho skloní.

Ej, dívča, dívča,
sto ďáků v tobě!

Zedral sem boty
choďaci k tobě.

A dybych věděl,
že budeš moja,

zedral bych boty
třebas i troje.

Ej, hora, hora,
vysoká hora!

Pověz, děvčico,
budeš-li moja?

Ej, budu, budu,
ale to ne včil;

počkaj, šohajku,
až si podívčím.

0:00
0:00