Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha II. Písně moravské


Ludvík Kuba, Pardubice 1888

177

a dobré lidi ze sna budí a dobré lidi ze sna budí.

137. Zbéšovský děvčátka.

(Sušil.)

Zbéšovský děvčátka, pěkný voči máte,

jenom mne povězte, jenom mně povězte, čém je uméváte.

My je uméváme
jedenkráte v roce

studeno voděnkó,
co je na potoce.

138. Ho rebníčka jaborýsek.

(Sušil.)

Ho rebníčka jaborýsek, na něm sedí, na něm sedí sekavíček.*)

Já ho bodo poslóchati
[co mně bode] povídati.

Von povídá vo své milé,
[že ho ní bel], haž deň bílé.

Haž deň bílé, slunko svítí,
miloval sem hezky děvče jako kvítí.

*) Sekavec říkají v některých krajinách brouku nosatci.

0:00
0:00