Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha V. Písně lužické.


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

27

10. Toč mne do kolečka!

(E. J. Smoleŕ, I.)

Hornolužická.

Toč mne do kolečka, toč mne do kolečka, můj ze všech nejdražší!

Sasky ráda tančím, sasky ráda tančím, srbsky ještě radši.

Toč mne pěkně kolem, toč mne pěkně kolem, mám košilku bílou,

toč mne ještě více, toč mne ještě více, však jsem tvojí milou.

Nechceš na mne hledět, nechceš na mne hledět, nemáš mne rád více.

„Však se toho dovíš, však se toho dovíš, až ti zlíbám líce."

Originál:

Wjerć mje pola herca,
mój najlubši luby!
němski rady rejwam,
serbski hišće radšo.

Wjerć mje pěknje rjenje,
ja mam ćeńku košlu;
wjerć mje přeco bóle,
doma mam jich wjacy.

Ty mje lubo nimaš,
na mnје hladać njechaš,
„Ja mam tebje lubo,
wšak té, luba, wokošam."

11. Pryč, pryč, pryč!

(E. J. Smoleŕ, I.)

Hornolužická.

Pryč, pryč, pryč, má panenko milá! Dneska se mi jiná zalíbila.
Pryč, pryč, pryč, můj hezounký hochu! Nejsi mně víc milý ani trochu.

Originál:

[Preč, preč, preč, ty najrjeńša lubka!]
[Ja sym sebi nětko druhu zhladał]

[Preč, preč, preč, ty najrjeńši luby!]
[Ty so njem’žeš mi po mysli hodźić.]