60
33. Mladé jedle rubali.
(E. J. Smoleŕ I.)
Mladé jedle rubali, žebříky z nich delali, do okna je
stavěli, po nich vzhůru stoupali. potom dále spěchali.
Na hradě tam všecinko
tiše snilo sladký sen,
pachole, co strážilo,
samo dosud bdělo jen.
„Pověz nám, ty pachole,
kde spí s paní hradu pán?"
,Povodit vám nemohu,
neb za strážce jim jsem dán!‘
„Nepovíš-li, pachole,
dáme ti hned hlavu stít!"
,Hlavy stít si nechci dát,
raděj’ chci vám povědít.
V přední nové komoře
najdete je ležeti,
v druhé nové komoře
drobné jejich spí děti.
V třetí nové komoře
klíče viset uzříte,
v čtvrté nové komoře
peníze jsou ukryté!'
Pána ihned zabili,
paní jeho zajali,
klíče našli v komoře,
peníze ty pobrali.
Když dál přišli od hradu,
k mladé paní pravili;
„Ohlédni se, ohlédni
zpátky na hrad svůj milý!
Ohlédni se, ohlédni,
paní líčka bílého;
zdaž ti není v srdci žal
tvého pána mladého?"
,Až jen přijdu v cizí kraj,
jiného si vyhledám,
mnohem ještě hezčího,
nežli byl můj manžel sám!‘
Když dál přišli od hradu,
k mladé paní pravili:
„Ohlédni se, ohlédni
zpátky na hrad svůj milý!
Ohlédni se, ohlédni,
paní líčka bílého;
zdaž ti není v srdci žal
tvého hradu hrdého?"
,Až jen přijdu v cizí kraj,
jiný hrad si vyhledám,
mnohem ještě bohatší,
nežli starý hrad byl sám!‘
Když dál přišli od hradu,
k mladé paní pravili:
„Ohlédni se, ohlédni
zpátky na hrad svůj milý!
Ohlédni se, ohlédni,
paní líčka bílého;
zdaž ti není v srdci žal
dítek rodu drobného ?"
,Není mi žal dítek mých,
rodiny mé drobničké;
je mi žal jen jediné
Kateřinky maličké.
Kateřinka maličká,
ze všech nejhezčí líčkem,
v koupeli se koupala,
pohrávala s jablíčkem.
Je mi žal jen jediné
Kateřinky maličké,
je mi žal jen jediné
Kateřinky mladičké!‘
Když dál přišli od hradu,
ostrý mečík vyňali,
paní hlavu usekli,
potom dále spěchali.