66
37. Jen vyhýbej se!
(J. E. Smoleŕ II.)
Dolnolužická.
Jen vyhýbej se — hej - sa! tam dvoru, jen
vyhýbej se tam dvoru, tam dvoru Šimanovskému!
Jak mohu já se, hejsa! vyhýbat, *)
když mám já tam v něm milky dvě.
Jedna mně šije, hejsa! košilku,
ta druhá tenké rukávy.
Ta, co mně šije, hejsa! košilku,
ta musí moje milá být!
Ta, co mně šije, hejsa! rukávy,
ta bude mého druha mít.
* * *
Když to uslyšel, hejsa! z hradu pán,
tu chtěl milého zastřelit.
Nestřílej, pane, hejsa! milého,
raději střílej divou zvěř.
Budeme míti, hejsa! pečinku
na každou boží neděli.
* * *
Vždycky se páni, hejsa! sjíždějí,
když děvče doma jímají.
Dnes už je tomu, hejsa! třetí den,
co jsou nám děvče odvedli.
Aniž je dosud, hejsa! přivedli
a víc už ho nepřivedou.
Hobwijaj se ty—jědwoj! tog’ dwyru, hobwijaj se ty
*) Prvý verš každé slohy se opakuje s vynecháním slova „hejsa!" v českém a „jědwoj!" v lužickém textu.