Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha V. Písně lužické.


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

68

39. Aj hoši se na svatbu hotovili.

(J. E. Smoleŕ I.)

Hornolužická.

Aj hoši se na svatbu hotovili, a svoje si

koníčky osedlali, a svoje si koníčky osedlali.

Aj svoje si ostruhy připínali,
a do pole rovného se sjížděli. *)

Aj havrani nad nimi vylétali,
a nad hlavou žalostně zakrákali.

Aj havrani nad nimi vylétali,
a velké jim neštěstí zvěstovali.

Že prý jejich ženich jim s koně spadne,
a s koníčka jim spadne, hlavu srazí.

Aj sotva že za humna přiklusali,
aj už jejich ženich se s koně kácí.

Aj jejich to ženich už s koně spadnul,
aj dolů on spadnul a hlavu srazil.

Aj poprvé zvony jak zazvonily,
tu nevěsta jala se svatů ptáti:

„Aj ženicha mladého kde pak máte,
a nikde ho nevidím mezi vámi?"

„Aj mladý tvůj ženich je v komoře tam,
a chystá si svatební šaty své sám."

Aj podruhé zvony jak zazvonily,
tu nevěsta jala se družek ptáti:

„Aj ženicha mladého kde pak máte,
а nikde ho nevidím mezi vámi?"

„Aj mladý tvůj ženich je v komoře tam,
a připíná svůj si meč zářivý sám."

Aj potřetí zvony jak zazvonily,
tu nevěsta jala se brašky ptáti:

„Aj ženicha mladého kde pak máte.
а nikde ho nevidím mezi vámi?"

„Aj s koníčka ženich tvůj dolů spadl,
a s koníčka upadl, srazil hlavu!"

„Aj strhněte svatební se mne šaty,
a v bělounké plachetky mne odějte.

Aj ubohá truchliti budu rok den,
a v zeleném věnečku na mši chodiť.

A v zeleném věnečku na mši chodiť,
a na svého milého pamatovať."

Poznámka. Poněvač partitura tohoto čtverozpěvu dobře nahradí úpravu klavírní, bylo od této
upuštěno, k čemuž zavdala podnět snaha, aby v závěrečném tomto sešitě co možno nejvíce bylo umístěno
různých písní.

*) Druhý verš každé slohy se opětuje.