Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha V. Písně lužické.


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

74

43. Sedělo děvče pod dubem.

(J. E. Smoleŕ II.)

Dolnolužická.

Sedělo děvče pod dubem, pod dubem zeleným, při -

jel k ní mladý rejthařík na koni na hnědém, holakej! na koni na hnědém.

Co ty tu děláš, děvčátko,
pod dubem zeleným,
máš-li to šátek hedvábný,
neb věnec routový, hola hej!
neb věnec routový?

Dva vínky už jsem uvila
z routičky zelené;
ten jeden dám já milému,
ten druhý pro sebe, hola hej!
ten druhý pro sebe!

A to ti pravím, děvčátko,
mně musíš jeden dát!
nehněvej, děvče, rejthara,
rozhněvej milého, hola hej!
rozhněvej milého!

Co je mi věru do tebe,
ty cizí rejthare?
Rejthar ten pryč zas odjedí
a už se nevrátí, hola hej!
a už se nevrátí!

Rubali jsou se, rubali,
tři páni o věnec,
tak dlouho jsou se rubali,
až do dne bílého, hola hej!
až do dne bílého.

Jednoho vezli na hřbitov,
druhého k doktoru,
třetího její milého
do její komůrky, hola hej!
do bílé postýlky.

Sedało źowčo spód dubom, spód dubom zelonym, a