Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha V. Písně lužické.


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

79

Original:

Za čěskimi horami
jena čista studźeńka,

ho hej!
jena čista studźeńka.

W njej so myła holička
rjana běła čerwjena. *)

Prjedy hač so wumyła,
přišłe zrudne powěsće.

Luboh’ k rowu wezechu,
wele ludźi za nim du.

Wšitcy jara płakachu,
jeho lubka najbóle.

Mjelč a njepłač, holičo,
wšak je w swěće hólcow dosć,
ho hej!

wšak je w swěće hólcow dosć.

W swěće drje je hólcow dosć,
žadyn tola tajki njej’.

Jenu škličku mějachmój,
wobaj z njeje jědźachmój.

Jenu łžičku mějachmój,

po rjadu z njej’ jědźachmój.

Jedyn pjeršćeń mějachmój,
po rjadu w tom khodźachmój.

Jene jabłóčko mějachmój,
po rjadu z tym kulachmój.

49. Srbská reja.

(Z vlastních zápisek.)

Hornolužická.

*) Druhý verš se vždy opakuje s připojením „ho hej!"