92
61. Kde ta jasná voda běží.
(J. E. Smoleŕ I.)
Hornolužická.
Kde ta světlá voda běží, tam má milá přebývá. Má milá
Kde to jasné slunko svítí, tam má milá přebývá. Mám tě rád
rozmilá, z toho kraje, z toho kraje, z toho kraje musím já.
na stokrát, přec nemohu, přec nemohu, přec nemohu svou tě zvát!
Zda vzpomínáš na ta slova,
jež jsme sobě mluvili.*)
Na zahradě pod jabloní,
tam jsme sobě pravili.
Když já musím z kraje toho,
do kraje pryč cizího.
Když já musím teď od tebe,
nechce se mi bez tebe.
Hdźež ta swětła woda běži, tam moja lubka stajnje je. Mojedla,
Hdźež to jasne słónco swěći, tam moja lubka stajnje je. Dobra nóc,
*) Připojí se refrén „Má milá" atd., při sloze následující pak druhý refrén „Mám tě rád ..." a tak
se to střídá dále. — Pro ušetření místa vložena pod hudbu i druhá sloha.