102
68. Ta tma tak velká okolo.
(J. E. Smoleŕ I.)
Hornolužická.
Ta tma tak velká okolo, můj milý vzdálen
je. Co by mi všecko prospělo, by můj milý byl zde!
Aj chvilku by mne on měl rád
a to je přání mé;
za to tě žádám nastokrát,
chovej mne v mysli své.
„Aj zapomenu nebo ne,
mně viny nedávej,
že oba ještě mladí jsme,
to na paměti měj!
Zajíci skáčí sem a tam,
ti postříleni jsou:
tak děje se i dívčinám,
ty milovány jsou.
Když stáří na ně přitrhne,
pak o ně svět nedbá,
tu soudruh druhu navrhne:
i beř ty, nechci já!"
„Bohatá vdá se pro jmění,
pro krásu zas chudá,
jen mladý jest mé toužení,
jiného nechci já."
Ta ćma, ta ćma tak wulka je, mój luby nihdźe