104
70. Srbi se na Němce hotovili.
(Nápěv ze zápisek vlastních, tekst ze spisu „Historja serbskeho naroda".*)
Hornolužická.
Srbi se na Němce hotovili a li a
slovíčka německy neuměli a li
Svoje si koníčky osedlali**)
a svoje si ostruhy připínali.
Svoje si mečíky připásali
a do pole rovného povyjeli.
Prvně se na vojnu vypravili
a veliké kořisti vydobyli.
Jak o tom uslyšel ten jejich král
a všecky si před sebe povolat dal.
Všecky je velice vychvaloval
a do svého vojska je všecky si vzal.
Podruhé v pole se vypravili
a veliké kořisti vydobyli.
Jak o tom uslyšel ten jejich král
a všecky si před sebe povolat dal.
Poručil je všecky oblékati
a do toho šarlatu červeného.
Po třetí v pole se vypravili
a veliké kořisti vydobyli.
Jak o tom uslyšel ten jejich král
a všecky si před sebe povolat dal.
Daroval každému koně vrané
a k tomu meč blyskavý k bojování.
*) Tento tekst také se zpívá na nápěv čísla 39., jenž jest patrně velice starý, kdežto nápěv tento
pochází patrně z doby novější. Děj písně této týká se dle všeho dávných dob, kdy Boleslav Chrabrý vy-
bojoval na Němcích Lužici. Král, o němž tu řeč, by dle toho nebyl nikdo jiný než Boleslav Chrabrý.
**) Každý verš se opakuje a před každým se při opakování vkládá slůvko a. Je to manýra lužických
pěvců, mající místa při reprodukování většiny písní; Srbové ovšem nevkládají a, nýbrž ha, v některých
písních hale. Bezvýznamná slůvka tato žijí jen potud, pokud se zpívá. Diktuje-li pěvec tekst, pak všecka
ta „ha" a „hale" zanikají a mizí.