Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha V. Písně lužické.


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

117

Original:

Šapaŕ ten paso pód gajkom,
ale pód gajaškom zelenem.*)

Přijźo k njomu z grodu pan,
ale cejogo ty šy pana syn?

Ja njejsom žadnego pana syn,
ja som jadnogo šaparja syn.

Přijmśo gólca, wjeźćo do torma,

ale přece z tym gólcom dłymjej nutř!

Šapaŕ jo pósłał k swójomu nanoju:
luby nan pomožćo mi z torma wen!

Nan jo pósłał jadno złoto:

dajśo mi mójogo syna z torma wen!

To su ryjne pjenjeze,

ale přece z tym gólcom dlymjej nutř!

Šapaŕ jo pósłał k swójej maśeri:
luba maś pomožćo mi z torma wen!

Maś jo pósłała dwa złośe:

dajśo mi mójogo syna z torma wen!

To su ryjne pjenjeze,

ale přece z tym gólcom dłymjej nutř!

Šapaŕ jo pósłał k swójomu bratřoju:
rozmilony bratřik, pomož mi z torma wen!

Bratř jo pósłał tři złota:

ale dajśo mi mójogo bratŕa wen!

To su ryjne pjenjeze,

ale přece z tym gólcom dłymjej nutř!

Šapaŕ jo pósłał k swójej sotře:
rozmilona sotřa, pomož mi z torma wen!

Sotřa jo pósłała styri złota:

ale dajśo mi mójogo bratřa wen!

To su ryjne pjenjeze,

ale přece z tym gólcom dłymjej nutř!

Šapaŕ jo pósłał k swójej lubce:
rozmilona lubka, pomož mi z torma wen!

Lubka jo pósłała tunu złota:

ale dajśo mě mójogo lubego wen!

To su rědne pjenjeze,

ale něnto z tym gólcom z torma wen!

Grajśo jima, bubnujśo jima,
za jeju rědne pjenjeze!

81. Hezké děvče.

(J. E. Smoleŕ I.)

Hornolužická.

Hezké děvče v světlých šatech: to je Hanka

Mrzutých, to je Hanka Mrzutých.

Černý klobouk s modrou pentlí:
[to je Mikeš Veselých.]

Oba mají peněz dosti,
[věrnosť — lásku pospolu.]

Original:

Rjane holčo w swětłym lacu:
[to je Hanka Mjerzakec]

Čorny kłobuk z módrym bantom :
[to je Mikławš Wjeselic.]

Wonaj mataj wjele pjenjez,
[lóšt a lubosć w hromadźe.]

*) Vkládá se do každé slohy „hej ryma ryma rej".