Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha V. Písně lužické.


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

Závěrečná úvaha I.

(O písních lužických.)

Takovouto úvahou bude uzavřena každá kniha (po případě díl) přítomného sborníku. Účel
jest patrný: má zde býti odběratelstvu podána aspoň částečná rukověť, dle níž by mohlo po-
znati, v jaké míře podán mu obraz skutečnosti, obraz to prostonárodního hudebního (a jednak
i slovesného) umění slovanského. Spolu domnívám se, že úvahy takové budou míti mnoho pro-
spěchu pro zaujaté milovníky zpěvu slovanského, neboť v nich najdou aspoň kusého poučení
o věci, kterou bezpečně lze nazvati „temnou pevninou", a spolu pomůže stať taková k tomu,
aby předložené ve sborníku tomto materialy mokly býti soustavněji stráveny.

Poněvač články tyto budou se částečně navzájem doplňovati, nutno je posuzovati nikoliv
samostatně, nýbrž jako souvislý cyklus. Proto bude i třeba, aby byly číslovány, čímž naznačí se,
v jakém pořadu vznikly.

Ačkoliv sborník přítomný podává s hudbou zároveň teksty (kromě oněch kusů, jež se
provozují bez tekstu nebo k nimž tekstu nebylo lze nalézti), nemůže býti pochyby o tom, že
hlavní zřetel pořadatelův platil hudební stránce prostonárodního umění slovanského. Stránka
slovesná pak došla zastoupení jaksi jen bezděčného, pokud na hudbě závisí. Má-li pak býti
změřeno, jak dalece sborník přítomný zobrazuje skutečnosť, musí býti podán výčet hudebních
způsobů, v jakých se národní píseň objevuje, načež pak se toliko řekne: ta čísla označují ten
druh, ona onen druh atd. Taková úloha, theoreticky vzato, náleží závěrečním těmto řádkům
a na pohled jest prajednoduchou. Ve skutečnosti však poznáme čirý opak.

Úloha moje byla by snadnou, kdyby studium slovanských nápěvů byla role vzdělaná, kdyby
studium povolaných odborníkův bylo došlo po vzájemném úsilí a snaze a při všestranné shodě
určitých resultátů při rozboru slovanské hudby národní, kdyby bádaním bylo stanoveno aspoň
to nejdůležitější: a) které jsou živly všeobecně slovanské, b) které jsou vlastní jednotlivým
kmenům, c) které jsou živly vnější, cizí (a každou tuto kategorii bylo by děliti na živly staré
a nové). To je to nejhlavnější, co by předem bylo třeba stanovití, aby potom bylo lze písně
oceňovati a tříditi. čeká však ještě mnohem více podřaděnějších věcí na rozřešení svých záhad —
a z toho ze všeho dnes není na jisto postaveno okrouhle vzato — nic! Vyskytly se sice sem
tam články v jiných slovanských literaturách, zvláště v ruské, ale viděti v tom nesoustavnosť,
a proto také došlo se časem k úsudkům přímo sobě odporujícím; a takž práce jedna byla ničena
druhou. (Jediný snad je toliko muž, jenž platně v tomto oboru prospěl, a to je Meljgunov,
pracující o písni velkoruské.) A uvážíme-li, že studia a analyse toho druhu mohou se díti jen
tehdy, je-li co nejvíce a co nejkritičtěji zapsaných materialů z úst lidu, a uvážíme-li, že toto
klasobraní se u mnohých slovanských národů dělo naprosto nedostatečně, potom se ani nelze
diviti, že naznačené pole: studium národní hudby slovanské, jest polem z největší části pustým.
Ouhoříme k veliké své mnohé škodě, z nichž jedna jest i na př. ta, že mluví se o slovan-
ském nebo dokonce českém rázu hudby — ale zeptejte se dotyčného pisatele nebo mluvčího
a chtějte, aby vám pověděl, v čem onen ráz spočívá, žádejte, aby se nevymykal pomocí různých
frásí, nýbrž aby pěkně čísloval ony body, jimiž se dotyčný ráz jeví, a aby užíval při vyjadřo-
vání svém co možná způsobu konkretního — a ručím za to, že odpovědi se vám nedostane
patřičné. Tím však nepopírám, že ráz takový stává, že jsou živly charakterisující hudbu
slovanskou vůbec a českou na př. zvlášť, také nepopírám, že někteří geniové slovanští vnesli
některé ze živlů těch šťastně v hudbu umělou — avšak to všecko stalo se více méně jen
instinktivně. Proto nelze se i diviti, že v širších vrstvách zakotvilo se nedorozumění, jakoby
ráz hudby národní umělé spočívati měl toliko v reminiscencích na písně národní.

Po uvedených zde slovech naděju se, že nebude na mně žádáno, abych učinil to, co se
nikomu dosud nepodařilo : rozebrati hudbu slovanskou dle vnitřní její podstaty, vytknouti jednot-
livé živly, abstrahovati charakterní znaky, sestaviti jednotlivé typy a dle toho pak nápěvy
slovanské roztříditi a spolu oceniti. K práci takové vůbec jedincův život nestačí, k práci
takové musí se spojiti mnoho odborných dělníkův. Nicméně chci, pokud mi to lze, i na toto
stanovisko přivésti čtenáře, aby mu bylo lze písně, pokud možno, i dle jich hudebních útrob