108
173. Potěšenj.
Daleké, široké
W poli mjsto dwoge;
Po něm se prochádj
Potěšenj moge.
Potěšenj nemám,
Potěš mě Bože sám,
Potěš mé sám Bože,
Keď milý nemóže.
174. Rozmarýn.
Ai ta naša kopaninka;
Roste na nj gatelinka,
Už ge pěkná zelená,
Ležj gako peřina.
Wedle nj ge zahrádečka,
Plete gu pěkná děwečka,
Sázj rozmarýn do nj,
Ai gak přemilo wonj.
Gak se chlapci dowěděli,
Na rozmarián běželi:
Wytrhali ho wšecek,
To každý na wěneček.
Wytrhali, wytrhali,
Na wěnečky wylámali;
Každý swé milé dali,
Že gich zamilowali.