91
142. Pohroma.
Zdál se mi této noci sen,
Že můg milý ke mně přišel ;
Gá se probudjm, nic nenj,
Genom mé srdce saužený.
Bych měla posla tagného,
Co by mi šel pro milého,
Pospěš posličku gako pták,
Pozdraw milého na stokrát.
Posljček k hradu přibjhá,
Můg milý se z okna djwá :
,,Wrať se posljčku wrať domů,
Že tam dnes gjti nemožu."
Až zjtra skoro ranjčko,
Dřjwe než wygde slunečko,
Slunečko s hory wychádj,
Můg milý se nenachádj.
Ai milý gede po mostě,
Pod njm konjček za dwě stě,
Konjček pod njm laškuge
Mé srdečko se raduge.
Konjček zlámal nožičku,
Můg milý srazil hlawičku.
Zwučte hrany na wše strany,
Umřelo mé potěšenj.
Gednoho gsem milowala,
Toho gsem smutná pozbyla;
Umřel mi z wonné růže kwět,
Mrzj mě celý šjrý swět.