Morawské národnj pjsně


František Sušil, Brno 1835

109

175. Přiznáwá se.

Janko gede přes košice,
Pláčú o něg dwě děwčice;
Gedna pláče, že gegj brat,
Druhá pláče, že gu měl rád.

„Co pláčete, nařjkáte ?

Zaslúžil gsem šibenice.
Šibenice, kolem lámať,
Už nebudu děwčat klamať."

176. Nedowěrnj.

(D ě w a.)
Kolik ge klásečků w gečmeném snopečku,
Tolik falešnosti při každém synečku.

(Š o h a g.)
Kolik ge péreček na bjlé husičce,
Toli falešnosti při každé panence.

(D ě w a.)
Gá gsem se užala, když gsem tráwu žala,
Negsi synku hoden, bych na tě čekala.

(Š o h a g.)
Gá gsem se usekl, když gsem kosu brausil:
Negsi djwko hodna, abych se tě prosil.

(D ě w a.)
Dycky’s mi slibowal do nowého žita:
Přec geště čepečkem negsu owinuta.

(Š o h a g.)
Dycky’s slibowala do wjna nowého:
Wčilé zapomjnáš na swého milého.