Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

6

Moga galánka, moga galánka
Wšecka uplakaná.

O wogna, wogna, nešťastná wogna !
Dyž na ňu gjt musjm !

Mám hezké děwče, mám hezké děwče,
Odegjt ho musjm.

12. Wěnec zelený a zlatý.

cf. 439, 443.

Ach wolaři, wolaři, kde ste woly pásli ?

Ztratila gsem wěneček, který ste ho našli ?

„A my gsme ho nenašli, ale sme widěli,
Gak čerwené pantličky po wodé plynuly "

Ai loďaři, loďaři, na lodě sedeyte,

A můg wěnec zelený po wodě hledeyte.

A kdyby těch loďařů bylo geště toli,
Můg wěneček zelený žádný nedohonj.

Můg zelený wěneček, co mně matka dala,
Abych se gj we swětě poctiwě chowala.

„Neplač má milá, neplač o wěnec zelený,
Gá ti kúpjm zas giný, pékný pozlacený."

Gak pak můžeš přičjtat zlatý k zelenému?
Gak se můžeš přirownat k synku poctiwému?

Ach noc tmawá gsi už pryč ! kam si se poděla !
Dyž gsem gá swůg wěneček zelený ztratila.

l3. We žnjch pjseň děwčat.

Ai černooké ptáče,

Ai po mandeloch skáče.