Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

24

Až ho uwigeš, až ho uwigeš.

Komu že ho dáš ?
Tobě šohagu, milý šohagu,

Siwé oči máš.

50. Ne nota, ale robota.

Co ge mně synečku, co ge po twé notě,
Dyž ty nerozumjš sedlácké robotě

51. Žena malá.

Co ge šohagjčku po malé ženě,
Ona má sukničku u samé země.

A když ge rosa, ona gde bosá,
Ona si sukničku celau zarausá.

52. Dar na rozchodnau.

(Mel. 375.)

Co mně milý za dar necháš,
Šak dobře wjm, že mne necháš.

Zanechám ti strom zelený,
Pod okénkem zasaděný.

Na tom stromě bjlú šatu,
A w tej šatě našu lásku.

53. Nenemilý častý přjchod.

Co pak ge ti moga milá 1) těžko,
Že gá chodjm pod okýnko často ?

1) ginde : má pannenko.