Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

32

Až bude ohláška na wážanské fáře,

Až nám pan duchownj štoló ruce swáže.

Až ručenky swáže, až nás spolu sezdá,
Teprw budu wěřit, že budu žena twá. 1)

1) Ginde měnjce poněkud takto w usta šohagowa
kladau:

Až bude ohláška na šlapanské fáře,
Tenkrát budu řjkat twému bratru šwagře.

Twému bratru šwagře, matce panjmámo,
Budu gj ljbáwat ruce každý ráno.

Ruce každý ráno a nohy každý den,
By lidi wěděli, že gsem gj byl hoden.

68. Čerwené gabljčko.

(Při tanci.)

Čerwené gablúčko w kljně mám,
Koho gá ráda mám, tomu dám.

Tobě bych ho, milý, nedala,
Dyby’s mě milowal do rána.

Tyby’s ho odemne nedostal,
Dyby’s mě do rána milowal.

69. Ořešj.

Zpěw. I. 151, 63.

Čerwené modré ořešj!
Kdo mně srdečko potěšj ?

Potěšil by ho, nemá kdo,
Zarmautil by ho leda kdo.