Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

40

Dyby bylo neswjtalo.
Bylo by mi děwče dalo
Huběnku a neboli dwě
Na té zelené otawě.

94. Milý nad matičku.

Dybych ga wěděla, čj sú to konjčky,
Gá bych gim nažala zelené trawičky.

Dybych gá wěděla, že sú to milého,
Gá bych gim nažala žita zeleného.

Ale gá dobře wjm, že gsú to mamičky,
Nebudu gá kaziť zelené trawičky.

Ale gá dobře wjm, že negsú milého.
Nebudu gá kaziť žita zeleného.

95. Wýstraha.

Dycky gsem ti powjdala, 1)
│: Nepig té kořalenky. :│

Máš konjčka wranatého, 2)
Sbodj tě do woďěnky.

Do woděnky do hlubokej,
Do širokého moře,

Ja už tobě můg synečku
Nikdo nespomůže.

ginde : 1) řjkáwala 2) diwokého

96. Zbraňowánj.

cf. 97.

Dycky mně býwalo weselé wygitj,

A wčil mně zarostla stezka modrým kwjtjm.