41
Stezka modrým kwjljm, bjlau gatelinau,
Wšecj mně zbranugau chodit za děwčinau.
„Powěz mně synečku, kdo tobě w čem bránj. "
Zbraňugau, zbraňugau ti perstenštj páni.
Oni za wogáka mě odwésti dali,
Že mně budau swědčit wéložky čerwený.
Wéložky čerwený, pogedu na koni,
Spomeneš má milá na mé milowánj,
Na mé milowánj, na mau wěrnau lásku,
Až gá si powedu koňa na řetázku.
Koňa na řetázku, po straně palášek,
Už gsem se oženil, bezewšech ohlášek.
Gá gsem se oženil, a ty se’s newdala.
Na koho má milá, na koho’s čekala?
Na tebe synečku s modréma očima.
Byla bych pro tebe do wody skočila.
Do wody, woděnky, kde se kolem točj.
To pro té synečku, že máš modré oči.
97. Odewzdánj se.
cf. 96.
Dychy mně býwalo weselé wygitj,
Dyž se rozwjgalo před našima kwjtj.
Wčilé nám nastalo přesmutné laučenj,
Gá mám být zbawený swého potěšenj.
Kdo mě ho zbawuge ? woganštj stawowé.
Psali mně psanjčko, abych šel do pole,
Do pole šjrého před cjsařa pána;
Plakala má milá do bjlého rána.