45
105. Nerád na wognu.
Dyž gsem na konjčka sedal,
Můg tatjček na mne wolal:
Ey synu, synu milý,
Gá gsem tě těžko chowal.
Třeba ste mě, můg tatjčku,
Třeba ste mě těžko chowal,
Toge mně neylitěgšj,
Že ste mě na wognu dal.
106. Wýstraha.
cf. 101.
Dyž gsem šel z hospody dom, klupal gsem na dwéřj:
Ach ženičko má milá, dyť mně pod odewři.
O ženičko má milá, co děláš, gak se máš?
Ach pust mě do sednice, dyť gsem gá hospodář.
Ona mně šla odwjrat, wzala si na mne hůl,
Gá ubohý hospodář musel gsem wlézt pod stůl.
Wy chasnjci swobodnj, dobře poslechněte,
Takowé si opice, gak gá mám, neberte.
Pokuď chasnjk swobodný, dycky ge swým pánem,
Gak se gednau oženj, smrti našj amen!
107. Stezka znamenaná.
Mel. 285. b.
Dyž gsem za swó miló chodjwáwal,
Gá gsem si stezčenku znamenwšal.
Bjlé růže gsem si po nj sázel,
Kady gsem swó miló wyprowázel.