Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

50

Gá už k wám nepůdu, Mariánko,
Wáš tatjnek hrozně lage, holuběnko.
„Tatjnkowi dey dobrý deň,
Můžeš k nám přigjt každý deň.
Můg synečku."

Gá už k wám nepůdu, Mariánko,
Waše koně tuze řehcó, holuběnko.
Koňům dáme gatelinky,
Aby’s mohl do sedničky.
Můg synečku."

Gá už k wám nepůdu, Mariánko,
Waše koze břeštjwagó, holuběnko.

„Kozám dáme řepy, zelj,

Sami budeme weseli,
Můg synečku."

Gá už k wám nepůdu, Mariánko,
Wáš pések na mne štékáwá, holuběnko.
„Péskowi dé z kapsy kurky,
Aby’s mohl do komůrky.
Můg synečku."

119. Nabjzenj se.

(1835. 14)

Gabornjk, gabornjk, přes gabornjk chodnjk,
Powěz mně má milá, kam gá budu chodiť.

A gá budu chodiť na ten hornj konec,
Před wasj naroste zelený gaborec.

A na tom gaborci zlatá makowička,
Kdože gu pozlatil ? Moga fragerečka.

Půgdeme, půgdeme přes hory zelené,
Budeme si trhať gablučka čerwené.

Čerwené gablúčko po zemi se točj,
Odewři mně milá, mášli černé oči.