Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

78

181. Slib neslibný.

(1835, 90.)

Když gsem gá šel po Dunagi, po té welké hrázi.
Seděly tam tři pannenky, ony kostky hrály.

Gedné řjkagj Marjánka, druhé Karolinka.

O té třetj wám nepowjm, to ge má panenka. 1)

Gednu gsem wzal za ručičku, a druhau za obě,
Wedl gsem ge na lodičku poplawit na wodě.

„A gá s tebau nepoplawu, ty seš šelma welká,
Otrhaľs nám mariánku, kerá modře kwetla.

Mariánku, rozmarýnku, kerá modře kwetla.

Co pak by nám, můg synečku, panjmáma řekla.

Slibowaľs mně můg synečku, že ty si mě wezmeš,
Až sobě to garé žito pod hágjčkem zežneš.

Už gsi sobě pod hágjčkem garé žito zežal,

Přece si’s mé můg synečku, přece gsi’s mě newzal." 2)

„Počkey na mne má panenko, počkey na mne sto let,
Až ti zaubky wypršigau, nebudau tě bolet."

1) ginde:

Když gsem gá šel přes městečko, přes gednu uličku,
Widěl gsem tam tři panenky w gednom okenečku.

Gedné bylo Marijánka, druhé Juliánka,
A tu třetj nemenugu, byla má galánka.

2) ginde :

Garé’s žito zežal sobě, mé gsi sobě newzal,
Bodey tobě, můg synečku, Pán Bůh štěstj nedal.

Bodey tobě štěstj nedal na tom twém statečku,
Že gsi oklamal, ošidil služebnau děwečku.

A ta služebná děwečka mnoho zlého skusj,
Ledagakéhosi kluka poslauchati musj.