Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

82

190. Prosba hanaččina.

Kež sem to wěděla, že bode neděla,
Bela bech se spletla, a čistě oblekla.

Bela bech wložila pantlečko do wlasé,
Abech se ljbila našj mladé chase.

Abech hezká bela, oblekla bech bela
Čerwené pančoške na mé bělé nožke.

Bela bech gá klekla w kostele a řekla
Synačko Božjmo, pámbičkowi swýmo :

Ach moy milé Bože! rač mi hož dat može,
Šak ge mně ho třeba, gako kosa chleba.

191. J chudobnj sebrati se mohau.

K foytowi ge cesta ušlapaná, 1)
Sedj tam má milá uplakaná.

A syneček gede, zpjwá sobě,

„Ja moga děwečko, co ge tobě ?

Ja moga děwečko, nestaray sa,
Uwig si wěneček a wyday sa."

„„A na cožbych gá se wydáwala,
Nenj koňům owsa ani sena.""

„Nedaleko cesta do městečka,
Nakúpjme owsa i senečka."

1) ginde: delowaná.

192. Na cestě.

K horám chlapci, k horám,
Kdo trúfáte nohám.