94
222. Nářek odwedeného.
(Mel. 121.)
Má stará maměnko, hluboko ležjte,
Na wognu mě wzali, wy o tom newjte.
Dobře mně řjkáwal můg starý tatjček,
Že mně bude dobrý komisnj chlebjček.
Dobře mně řjkala má stará mamička,
Že mně bude dobrá z kolage wodička.
Ach Bože, Rozbože, kde gá mám rodiče,
Na wognu gjt musjm, mé srdečko plače.
Plač moge srdečko pro mé potěšenj,
Že šwárný syneček musj gjt do wogny.
223. Hanácká swatá tanečná 1).
Matěčko kopecká, o co se te hezká!
Tatjčko nebeské, te se také hezké.
Milostiwá nám boď, pojdeme tam na póť,
Na twó swató horo k angelskýmo dworo.
Pros za nás Hanáke, zláště za mne také,
Kopecká matičko, sleš tó mó pěsničko.
1) Hanáci, podiwno, swé tance, owšem mjrné, prowo-
zugjce často i swaté pjsničky zpjwagj.
224. Rada matčina.
Matičko má milá, dycky mě muž bige,
Že negsem poddaná, a on šelma pige.
„Dceruško má milá, nemožu ti radit,
Musjš být powolná, nebude tě muž bjt."