106
Synečku, synečku, černé ty oči máš,
Pomodli se za mne gediný otčenáš.
Pomodli se za mne a za mé rodiče,
Ať ti nezbraňugú wzjt si swé děwčice.
252. Osiřala newěsta.
Na rynku w Bystřici ge wysoká wěža,
Ta moga maměnka dáwno pod ňú ležá.
Ležá oni ležá nedaleko dwéřj,
Nedaleko dwéřj rozmarýn zelený.
Černá zem, černá zem, day wen maměnku mú,
Nech sa gá gim ešče wěrně wyžalugu.
A keď sa gim počnu wěrně žalowati,
Wěru ta černá zem musj zaplakati.
„Má dcero rozmilá, co si ty wymýšláš,
Když mi w černé zemi odpočinku nedáš ?"
Má milá maměnko, gak bych wám ho dala,
Když gsem wašej lásky ani nepoznala.
Přindite maměnko, budu sa wydáwať,
Přindite maměnko wěnec odezdáwať.
Neskoro maměnko neskoro idete,
Wjc mého wěnečka už neuwidjte.
Wážú mi ho wážú na štyry uzličky,
Co ho nerozwážú ty waše ručičky.
Wážú mi ho wážú na geden weliký,
Co ho nerozwáže wšecek swět široký.