107
253. Wogák.
Nastaly nám smutné čase,
Dostaneme patrontaše,
Patrontaše a palaše,
A to budau ženy naše.
Dy budu stát wartu w poli,
Uwidjm gen hory doly,
Tenkrát sobě rozpomenu,
Pro kterau gsem wzat na wognu.
Když odstogjm, odpočinu,
Malým mjstem za wděk přigmu,
Složjm kwer swug i patrontaš,
To budu mjt za swůg polštář.
254. Dcera mlynařowa.
(Čel. I. 34.)
Náš mlynář má krásné koně,
Tři sta zlatých dal bych za ně,
To gsau koně zrownaný,
Nesau hlawy gak panny.
Přál bych ti gich bratře wěru,
Wzal bych radši geho dceru,
Nožky má gako srnka,
Očička gako trnka.
Když se w nedělu přistrogj,
Ode wšech se hned rozdělj,
Pěkný krok má, krásný hlas,
Widěl gsem gu dneska zas.
Genom to mne na ňu mrzj,
Když gu potkám, hned preč běžj;
Zastawit se gu stydjm,
Na wečér gu newidjm.