121
b.
Čj ge to polečko neworané ?
To ge mého synka zanedbané.
Co pak gsi můg synu, co gsi dělal.
Že gsi swého pole nezaworal ?
„Zworal gsem, tatjčku, ale málo,
Že se mně rádylko polámalo."'
Dyž se polámalo, dey ho sprawit,
Překterak se tě mám, synku, zbawit.
„Co pak mě tatjčku nerád máte,
Že wy mě od sebe wyhánjte?
Newyháněgte mě, gá půgdu sám,
Sedna na konjčka budu husar."
286. Zlomek.
Obřany, Obřany, ty mna wychowaly,
Čerňawa, Sochowa, to ge žiwnost moga.
Doslatel p D. Sl. poznamenal ke zlomku tomu ná-
sledné: Obrany gsau řjceniny hradu w okolj Ru-
sawském k wýchodu od Hostýna, z gedné giž toliko
zdi a rundely na přjkrém skalnatém wrchu sestáwa-
gjej. Čerňawa gest wrch dále odtud mezi wýcho-
dem a sewerem, na němž Rusawský salaš. O Obřa-
nách se prawj, že na něm před dáwnými časy bý-
wal mocný pan Ombr. Giná pak bágka gest o
obrech tam bytowawšjch. Obrowá prý žena gednaH
wyšedši do údolj z hradu sedláka, genž tam pole
oral, i s wolmi a pluhem do zástěry žebrala, a mu-
ži swému s podiwenjm přinesla. Obr pak prawil:
Zanes to nazpět, odkud gsi to wzala ; nebo po čase,
když nás wjce nebude, powstane národ malý, lidmi
gmenowaný, genž zemi tu wzdělawati a obýwati bu-