Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

128

„Gá ti nesmjm wěnec dáti,
Lála by mně moga stará máti."

Dyž ti bude máti láti,

Šak ty můžeš se mnú wandrowati.

Dybych s tebú wandrowala,
Komu bych gá swoge husy dala ?

Pusť husičky po wodince,
Ony poplowú k twogj matince.

Staršj husa zakýhala,

A gegj mamička zawolala:

Kýhey, huso, gešče wjce,

Kam se nám poděla pastewnice.

Odešla pryč, nepřigde wjc,
Už gj neuhljdám do smrti wjc.

302. Podělenj.

Pěkně wás prosjm panj foytowá:
Bylali tudy galánka moga.

„O byla, byla, ale už nenj.
Brala si tady wčil wyswědčenj.

A ona se mi tu pochwálila,
Čjmže matinka gu wydělila.

Že gj kúpila čerwenú kráwu.
Ta měla skřjtek na lewém rohu."

303. Wýhůžka.

(Mel. 83.)

Počkey šuhagjnku, šak tě pán Bůh sklonj,
|: Že chodjš za panenkó :| když klekânj zwonj.