Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

136

Spjwag před musikú a zatancug sobě,
Pokuď poskakugú twoge nožky obě.

Pigme u musiky polešowské wjnko,
Poď sa s náma wrtět rozmilá Rozinko.

To ge Bože děwče, co u dweřj stogj!
Ruce si podáme a budeme swogi

Tancugte šuhagci milotského pána,
Tancugle šuhagci do bjlého rána.

Když se natancugem, za koňama půgdem.
Leda kde na mezi odpočjwať budem.

319. Pláč za milým.

Pro tebe šohagka s modrýma očima,
Wěru bych s wysoka do wody skočila.

Do wody skočila, a se utopila,

Až by sa nade mnú woděnka točila.

Můg šohagku milý, gá mám k tobě lásku,
Rozmilý Janjčku, spanilý obrázku.

Nemožu zapomněť na twé sladké slowa.
Co sme rozmlúwali w našem humně oba.

Tenkrát nás rozwedli zlj ludé we swětě.
Moge potěšenj už mně nerozkwete.

Počkayte zlj lidé, neugdete trestu,
Gá gsem mohla býti milého newěstú.

Wrať sa wrať šohagku, teskno ge o tebe,
Ať už nenařjkám, Janóšku, pro tebe.

Po tom našem plotě slawjček si skáče,
Po tobě, Janošku, twá Anička pláče.