143
330. Odpowěd dceřina.
Ptala se té matka dcery,
Brzoli se wdá.
„Ne maměnko ne tak.
Dyť musjme čekat,
Až to pán Bůh dá."
331. Cizá matka.
(1835, 7.)
│: Přenešťastná cizj máti, : |
Nemožu gj uhowěti.
Dost gsem skoro rána stala,
Do dňa šaty ozwařela.
Ozwařela i oprala,
A na plot gich wywěšala.
Když matička ráno wstala,
Hned newěstu fackowala.
„Co’s newěsso, co’s dělala, .
Že po tobě neznat děla "
Dyž sedničku zametala,
Sluzama gu poljwala.
Nepoljwey gu sluzama,
Máš woděnku za dweřama.
Gak to matička widěla,
Hned gj metličku wydřela.
„Gdi mně mrcho z domu mého,
Negsi hodna syna mého."
Sla newěsta wen, plakala,
Milému to žalowala.