Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

144

Trp má milá dokad možeš,
Dyž nemůžeš, powandrugeš.

Zeber milá co ge twého,
Půgdem do pole šjrého.

Štyry mjle wandrowali,
Slowa k sobě nemluwili.

Až na gedné dolinečce,
Promluwil milý k milence.

Tu si milá tu si sednem,
Odpočinem si pod sljnem.

A kdy sobě odpočali,
Přece wandrowat museli.

Dyž tu pátú wandrowali,
Zase k sobě promluwili :

„Ustel milá postel bjlú,
Ponocugem si tu chwjlu "

„Kterak bych gá postel stlala,
Peřin gsem si nenabrala."

Široký list gaworowý,
Gešče širšj gabloňowý.

Gabloňowým si ustelem,
Gaworowým se přikrygem. 1)

1) cf Žeg. P. 162, 1.

332. Kůň pozná falešnau.

Roste borowička borowá,
Kolem do kolečka sekaná.
Pod ňó konjček, na něm syneček.

Gsešli tak panenko upřjmná,
Nažni mně tráwěnky do kljna,
Dé gu koňowi, ať se gj nagj.