Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

145

Nechce žral konjček trawěnky,
Že ge od falešné panenky,
Dyž milowala, falešná byla.

333. Milenka lepšj než rodina.

Rostau, rostau, rostau konopě za cestau,
A gsau pěkný zelený,
A za nima ležj moge potěšenj,
Ge celý zmordowaný.

Poneyprw zawolal na swogu matičku,
By mu wody podala
Ona šaty prala, šaty dopjrala.
Wodinky mu nedala.

Po druhý zawolal na swogu sestřičku,
By mu wody podala.
Ona tráwu žala, tráwu dožjnala,
Wodinky mu nedala.

Po třetj zawolal na swého tatjčka.
Aby mu wody podal.
A on drwa štjpal, štjpal a doštjpal.
Wodinky mu nepodal.

Po štwrtý zawolal na swého bratřjčka,
Aby mu wody podal.
A on pole woral, pole doworáwal,
Wodinky mu nepodal.

Po pátý zawolal na swau neymilegšj,
By mu wody podala.
Ona šaty šila, zlatem wyšjwala,
Wodinky mu podala.

„ Lepšj ge má milá. Andulka rozmilá,
Než má celá rodina ;
Ona šaty šila, zlatem wyšjwala,
Wodinky mně podala."