171
387. Pyšné děwy.
Tá rožnowská wéža, ay tá ge wysoká,
A nad ňú letěla kačenka diwoká.
Nebyla kačena, to byly káčata.
Ze gsú hrubě pyšné rožnowské děwčata.
388. Těžké rozlaučenj.
Ťažko sa učily drobné ryby plowať,
Tak my sa budeme s milým rozlučowať.
Ťažko sa učily ai drobné karásky,
Ai my sa budeme od weliké lásky.
389. Sezdánj možné.
|: Teče woda po potoku dolu, :|
│: Poď má milá powandrugem spolu. : |
„Gaké by to bylo wandrowánj,
Dyž my negsme wespolek sezdanj."
Na Peršténě štyři kněžj kážau,
Poď má milá, ti nám ruce swážau.
Ruce swážau, naše srdce spogj,
Tenkrát budem má panenko swogi.
390. Sirotci.
Teče woda teče, pod Pawlowské mlýny,
Ubozj sirotci plakáwali u nj.
Teče woda teče, pod široký kamen,
Ubozj sirotci plakáwali na něm.