Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

200

Joj donay donáčku,
Spáwám po stogáčku.

447. Nestarawý.

Wšecj sa staragú o mogu chudobu,
A gá sa nestarám, chwála pánu Bohu.

448. Žádost.

W Šaraticjch geden dům, ai w Šaraticjch geden dům,
Magó tam děwče, Bože můg! Bože můg! Bože můg!

Dyby mně ge chtěli dat,
Uměl bych za ně děkowat.

Wjm, že mně ge nedagó,
Oni se na mne hněwagó.

449. Při tanci.

Wykopal řepku, zemi sa netku, 1)
Ai co ge to za motyka,
Že sa zemi nedotýká.

Šohagku wyskoč, trochu sa proskoč,
Trúfám keď sobě wyskočjš,
Že sa na patě zatočjž.

Šohagku hybký, nebog sa djwky,
Lebo djwka tobě uhne,
Trúfám, že sa ani nehne.

Mé nožky obě skákagú sobě,
A keď sa ony neskáčú,
Poď skákať ty reydowáču.

1) netkl. Slowáci mjsto twrdého / wyslowugj u, což
gsme sice ginde proměnili, tu ale pro rým podrželi.