Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha IV. Písně polské


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

112

75. Zdálo se Haničce.

(Kolberg I.)

Zdálo se Haničce na loži svém spící,

Jeník že utonul pluje na lodici.

„Rybáři, rybáři,
pro boba živého,
neviděli jste tu
pacholíčka mého?"

„Viděli, viděli,
ale ne živého,
ve vodě hluboké
šavlí protknutého."

Skočila Hanička
s mostu jako střela,
vyrvala ostrý meč
Jeníčkovi z těla.

Jak mu jej vyrvala,
v ňadro své jej vryla:
„Jeníček nežije,
pro koho bych žila!"

Śniło się, Kasińce na lóżku leżący,

że Jasio utonął na łódce płynący.