132
89. Já žalostí nyju.
(Kolberg II.)
Já žalostí nyju, co, ach, mám dělati?
jak se rozpomenu, musím zaplakati!
Vyjdu si do pole,
ach, ty bludný světe!
jak se rozpomenu,
žal mi srdce hněte.
Děvče moje zrádné,
stále hořekuji,
a lidé se diví,
že je přec miluji.
Original:
Cóż ja nieboraczek,
co ja pocznę teraz?
jak ja sobie wspomnę,
to zapłaczę nieraz.
Wyjdę na poleczko,
biedne moje życie,
jak ja sobie wspomnę,
zapłaczę sowicie.
Kochaneczka zdradna,
bracia nie po temu,
ludzie się dziwują
kochaniu mojemu.
*) Polský zpěvák pěje na tyto dvě noty (c c) jednu slabiku tím způsobem, že druhou naznačí pouze
sesílením hlasu, jeho jaksi vyražením. Obě noty zapějí se legato, tedy v nepřetrženém proudu hlasu.