Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha IV. Písně polské


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

162

115. U našeho pána.

(Kolberg XVIII.)

U našeho pána zelená podlaha, hledají tu lidé,

hledají tu lidé andělského blaha, andělského blaha.

U našeho pána
zelený je dvorec,
[povídají lidé]
že má zlata korec.

U našeho pána
vyzděné světnice,
[kéž se mu urodí]
oves i pšenice.

Kéž se mu urodí
zrním těžké klasy,
[by nás jeho paní]
na žně pozvala si.

U našeho pána
pěkné koně mají,
[když jim uzdu pustí,]
jak laně běhají.

A ty koně bujné
pěknější by byly,
[kdyby u nich nebyl]
pacholíček shnilý.

Ale když hospodář
s lože ho svolává,
[tu on ještě sladce]
u milé vyspává.

U nasego pana zielona podłoga, zjezdzają się ludzie

zjezdzają się ludzie jak do pana boga, jak do pana boga.