180
135. Jsme žebráci z Baranova.
(Kolberg VI.)
Hm hm hm hm hm hm, hm hm hm hm hm hm hm,
Jsme žebráci z Baranova hm, hm, hm. přicházíme až z Krakova, hm, hm, hm.
Divy boží jsme viděli:
zdi tam po dvou stěnách měly.
Zvony samy zvuk vydaly,
když je koši rozhoupali.
Hoch u varhan měchy šlapal —
varhaník po klapkách tapal.
Před obrazem sedlák kleknul:
a svatý mu — nic neřeknul.
Do kostela baby přišly,
pozpívaly a zas vyšly.
Chromí vidí, slepí slyší,
mrtví v hrobích vám nedýší.
A větry se tak vzedmuly,
že se větve sotva linuly.
Při tom ani dým nescházel:
z kaditelnice vycházel.
Hm__, hm___
A my dziady z Baranowa, hm, hm, hm, przybyliśmy tu z Krakowa, hm, hm, hm.