Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

5

O jazyku ruském.

Rusové nemluví jazykem jedním, nýbrž jest rozeznávati Velkorusy na severu a ve středu (přes 35 milionů), Malorusy na jihu (přes 13 mil.) a Bělorusy na východě (4 mil.).

Písemný jazyk původně byl jeden, tož dle velkoruského nářečí utvořený. V tomto století však vyběhla na jihu odnož literatury maloruské. Bělorusové literatury nemají.

Jelikož budou v oddíle tomto písně ve všech třech dialektech, nutno zmí-niti se o nejvýznačnějších znacích všech tří mluv.

I. Velkoruština.

Písmena:

tištěná

česky

tištěná

česky

tištěná

česky

A a

а

M м

m

Ш ш

š

Б б

b

H н

n

Щ щ

šč

В в

V

O o

o

Ъ ъ

(jer)

Г г

g (h)

П п

p

Ы ы

У

Д д

d

P p

r

Ь ь

(jeř)

Е е

je

С с

s

Ѣ ѣ

ě

Ж ж

ž

T т

t

Э э

е

3 з

z

У у

u

Я я

ja

И и

ji (i)

Ф ф

f

Ю ю

ju

I i

i

X х

ch

ϴ ө

f (th)

К к

k

Ц ц

с

Ѵ ѵ

v, y

Л л

1

Ч ч

č

   

Jelikož zejména ruský přízvuk, jenž jest tak rozmanit, že by těžko bylo stanoviti jakás pravidla podrobná, vedle toho však také jiné okolnosti velice působí na výslovnosť, třeba doložiti ještě následující:

A, a vyslovuje se po měkkých souhláskách ц, ч, ж, ш, щ skoro jako e: часы čti česý (hodinky).

E, e čte se jako je, pročež se před ním stojící д, т, н měkčí: нéбо čti něbo (nebe). Po ц, ч, ж, ш, щ zní jako pouhé e: челó čelo. Má-li e přízvuk, zní před tvrdou souhláskou, před ч, ж, ш, щ, a na konci slov jako jo. Změkčovací povahy pozbývá toto přízvučné é právě jako e bezpřízvuké, předchází-li ц, ч, ж, ш, щ: чéртъ čti čort (čert).

И, и zní na počátku slova v zájmeně, pak po samohláskách jako ji: ѝми čti jimi; jinde čte se jako i: изъ čti iz (z). Kroužkované й čte se jako j.