Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

88

41. Vyšla sobě dívčinečka.

(Z vlastních zápisek.)

Maloruský dvojzpěv, otisknutý beze změny, jak jej byly čtyry dívky ve Voronco v Kyjevské gub. zpívaly.

Vyšla sobě dívčinečka botky koupit do městečka. Нос kalina,

hoc kalina, hoc kalina, hoc kalina, na jahody chodívala, hoc!

Koupila jest botky sobě, na boso je vzala obě,*)

Na pole bned pospíchala, pšeničenku plet se jala.

Černý koukol vybírala, na cizí mez naházela.

Na cizí mez vyhodila, křepeličku probudila.

Křepeličku probudila, křepelička sladce snila.

Poznámka. Takty 5. se б. a 7. s 8. musí býti tak těsně — legato — spojeny, že se učiní hláska „k" ve slově „kalina" téměř neslyšitelnou. Tím vystoupí význačně zajímavý rythmický útvar, jejž ony dvě dvojice uvedených taktův vykazují a který sám o sobě již krásným jest; poněvadž pak tvoří k rychlé stacca-tové melodii ostatní veliký kontrast, nabývá jím píseň tato půvabu neobyčejného pro posluchače a zajímavosti pro znalce,

Дѣвка на базаръ ходила, собѣ чоботы купила. Гоцъ__калина,

гоцъ калина, гоцъ калина, гоцъ калина, въ лѣсъ на ягоды ходила, гоцъ !

Собѣ чоботы купила, на босу ногу надѣла. *)

Чисте поле исходила, яру пшеницю полола.

Чорный куколь выбирала, на чужу межу бросала.

На чужу межу бросала, перепелочку спужала.

Перепелочку спужала, перепелочка снила!

*) Přípěv se připojuje ku každé sloze.