Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

113

60. Oj, zrodila vrba hrušky.

(O. Kolberg: Pokucie II.)

Z Haličské Rusi.

„Kolomyjka", rusínský národní sborový tanec.

Oj, zrodila vrba hrušky a kalina jabka,

nevědí, co bych si přála, otec ani matka.

A je moje touha taká, bych se brzo vdala, abych sobě na hlavěnku čepeček už dala.

Oj, zrodila vrba hrušky na zeleném prutě: nevěř, děvče, jinochovi, byť řek’: Miluju tě!

Neboť on tě poceluje a pak zavrhne tě — tvoji mladou hlavěnku on zbytečně jen plete.

Když on s tebou hovořívá, v podkovečky křeše, a když potom k jiné přijde, srdce nepohne se.

Original:

Ой зродила верба грушѣ а калина ябка, та не знае отецъ — мати, яка въ мене гадка.

А у мене така гадка, що бы’мъ ся вôддала, що бы’мъ своêй головонъцѣ приворотекъ дала.

Ой зродила верба rpyшѣ зеленее пруты, не вѣръ дѣвча парубкови, хоть скаже: любю тѣ!

Бо вôнъ тебе поцѣлує та й на землю сплює, бо вôнъ твого молодого розуму трѣбує.

Якъ вôнъ зъ тобой розмовлає, то въ подкôвки креше, а якъ пôйде до другои, то на тебе бреше.