141
82. Mám já sivé oči.
(0. Kolberg, Pokucie II.)
Z Haličské Rusi.
Mám já sivé oči a přec nežením se, oj půjdu já
ku potůčku, z žalu utopím se.
„„Netop se, můj milý -duši zatracuješ!"" „Jak se nemám utopiti, když mě nemiluješ?"
„ „A vždyť mám tě ráda -přísahám to bohu! — ta jen vada, že ni groše zváti svým nemohu.""
„Ty máš haléř jeden, já dva groše k tomu — pojďme, pojďme, vezměme se, dosti máme spolu!"
Сиви очи маю, але не женюся, ой, пôйду я
до рѣченьки, зъ жалю утоплюся.
Не топися милый, бо душу загубишь. Якъ не маю топитися, коли мнѣ не любишъ.
А я тебе люблю, богу присягаю, тôлько тая причиненька, шо гроши не маю.
А ты маєшъ шалюгъ, я маю два гроши — ходимъ, ходимъ, звѣнчаймося, обоє хороши.