Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

164

104. Oj, běda! ach, pokajme se!

(Z vlastních zápisek.)

Brytany, gub. Černihovská.

Oj, běda! ach, pokajme se! pojďme už domů a

poradíme se, co ještě propijem? Propil mužík svůj drahý řemen,

žena stoličku a hřeben. — Není kam jíti!

Propil *) mužík pak svoji lulku, žena zástěru a jupku.

Propil mužík i své křesadlo, žena maso zas a sádlo.

Propil mužík též koně svého, tele i s kravou žena jeho.

Propil mužík i svou lopatu, žena komoru i chatu —

není kam jíti!

Original:

Ой горе, да покаймося,

да ходимъ до дому,

да порадьмося: ще щось завтра пропьемъ! Пропивъ чоловѣкъ свôй ремень а жêнька днище, ще й гребень.

Ой горе да покаймося,

да ходимъ до дому,

да порадьмося: ще щось завтра пропьемъ! Пропивъ чоловѣкъ свою люльку, жêнка запаску, ще й юбку.

*) Každá sloha počíná předzpěvem „Och, běda !"