174
113. Rozvíjej se, můj doubečku!
(M. Lisenko II.)
Rozvíjej se, můj doubečku, ať tvé listy shlédnu,
měl rád kоzák tři dívčiny, nevzal ani jednu.
Jedna v letě provdala se, v masopustě druhá, a ta třetí, černobrvá, ta šla do kláštera.
Oj, kdybych já, děvče mladé, křidélenka měla, já bych svoji Ukrajinu celou obletěla.
Já bych svoji Ukrajinu kolem oblétala a miláčka svého bych tu po čapce poznala.
Ať po čapce nebo bez ní, poznám jej po hlásku, jako on, tak mám já taky černých brvek řádku.
Nenašlapuj, ty kačere, na křidélko káči, nerozlučuj milých, bože, nepovzbuzuj k pláči.
Šlápneš-li jí na křidélko, bude třepetat se — rozloučíš-li párek družný, bude sužovat se.
Original:
Розвивайся ты, дубочку, на чêтыри листы, любивъ козакъ три дѣвчины, тай не мавъ користи.
Одна въ лѣтку за мiжъ пôйшла а друга въ мъясницѣ, а третья, чëрнявая пôйшла у черницѣ.
Ой колибъ я молодая та крилечки мала, то я-бъ свою Украину кругомъ облѣтала.
То я бъ свою Украину кругомъ облêтала, то я бъ свого миленького по шaпцѣ пôзнала.