Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

179

118. Před vodou hora.

(Z vlastních zápisek.)

Z Brytan v gub. Černihovské.

Před vodou hora a za ní hora,

mezi těmi výšinami

mezi těmi skalinami

jasná je zora.

To není zora, to je má milá, to je moje nejmilejší holubička nejkrásnější — pro vodu pílí.

A já se za ní pod horu pustím sivém, sivém na koníku ku tichému Dunajíku — kůň nohou hrabe.

Milenko moje, napoj mi koně ze soudečku roubeného, vodičkou mi napoj jeho, z plného vědra.

Až já budu tvá, napojím ti dva z roubeného ze soudečka, tvého napojím koníčka z plného vědra.

Kozáčku, ty rád máš můj vinohrad; tvoje slovce, moje slovce — potěšíme svoje srdce, bude ve všem lad.

Original:

И вôдсêль гора и водтоль гора, помêжъ тѣми гореньками помêжъ тѣми крутенькими ясная зоря.

То не ясна зоря, то мила моя, то моя миленькая, голубонька сивенькая, иде по воду.

А я за ею попôдъ горою сивымъ, сивымъ кониченькомъ попôдъ тихимъ Дунаечкомъ та й выграваю.

Милая моя, напôй ты коня зъ рубленои криниченьки, холоднои водиченьки зъ повного вêдра.

Якъ буду твоя напою и два зъ рубленои криниченьки холоднои водиченьки зъ повного вêдра.

Козаченько радъ ты жъ мôй виноградъ; твое словце, мое словце — та й втѣшимо свое сердце, та й все буде въ ладъ.