180
119. Zelenavé žitko, zelené.
(Z vlastních zápisek.)
Seredovka v gub. Černihovské.
Zelenavé žitko, zelené, mám u sebe hosty milené,
to jen srdci
tesknit dává, že se moje milá vdává.
Vdej se, milá, s pánem bohem vdej, slova ode mne však nečekej, vraného mám doma koně, pojedu já na něm k vdově.
Ke vdově pojedu, k Marušce, na prachové sednu podušce: Vdovičko, ty srdce moje, je mi věrna láska tvoje?
Kdybych tebe ráda neměla, za muže bych tebe nechtěla, že však je má láska stálá, za muže bych si tě vzala.
Зеленее жито, зелене, хорошiи гости у мене,
тôлькô мое серденько
ные, що милая замужъ иде.